Kdo jsem? (II.) Komentář k Václavu Babinskému, minulému hrdinovi

Jen Bůh a já víme, co se tehdy vlastně stalo... Pozdější kronikáři mi nasadili psí hlavu. A pak to jeden od druhoho opisovali. Cháska jedna gramotná...

Narodil jsem se v Durynsku z urozených předků. Ale z chudých... Byl jsem vojákem Štěstěny, nemohl jsem si vybírat. Že prý jsem byl nešlechetný... Podle jedněch jsem zemřel v osmdesátce v posteli. Podle druhých o 14 let dříve. Podle prvních doma, podle druhých v Olomouci.

Kdyby to byla pravda, co o mě ti pisálci napsali, i to by znamenalo určitou zásluhu. Zastavil bych válku mezi Českým a Polským královstvím. Prakticky 5 minut po dvanácté. A u nás na onom světě se povídá, že Karel byl největším českým králem... Nebýt mě, nedostal by se nikdy na trůn. Jeho matku jsem od vidění znal... Karla si nepamatuji. Ta posmrtná skleróza...

Kdo že to vlastně jsem?

V minulém článku ( https://staging.busy.org/@krakonos/kdo-jsem ) Jsem psal o Václavu Babinském, 1796-1879, zvaném Venca z Pokratic. Byl to lotr...

Myslel jsem, že to bude chvíli trvat, než na to někdo přijde. Ale @tazi reagoval správně, prakticky vzápětí. Asi jsem příliš napověděl. Tak snad tentokrát je to těžší hádání...

V.Babinský se stal loupěžníkem. Ale nebyl tím typickým, co číhá v lese, pod dubem, za dubem... Většinou se svou bandou přepadal odlehlé samoty, zejména mlýny. Ale bylo to právě v lese, kde se dopustil jediné prokázané vraždy.

U soudu projevil účinnou lítost. Dostal jen 20 let. Mezi lety 1841 - 1855 seděl na Špilberku. Věznice byla ale stará, nevyhovující. Zrušili ji. Zbytek trestu si, do posledního dne, odseděl v Kartouzích, dnešních Valdicích. Pustili ho 1861.

Během trestu byl velmi pokorný a při každé příležitosti se modlil růženec... Po svém propuštění dělal až do své smrti zhradníka u sester Boromejek v Řepích.

Proč lotr mexický? O Mexiku se tehdy v Čechách mluvilo hodně. V letech 1864 - 1867 tam "vládl", na části území Maxmilián Habsburský, brar Františka Josefa I. Nebudu se podrobně zabývat tehdejšími dějinami, jen napíšu, že v Čechách se prováděl nábor dobrovolníků do císařského mexického vojska...

Jací se lidé se k takovému dobrodružství mohli přidat? Několik stovek jich skutečně oděšlo bojovat do Mexika. Mnoho jich tam padlo. Mnozí zůstali a ovlivnili tam například mexickou lidovou hudbu, oni do ní vnesli trubky a žestě vůbec...

A někteří se vrátili. Nebyli to žádní svatouškové, než tam odešli. A co se v hrůzné občanské válce naučili? Kalého nic. Stáli za mnoha trestnými činy té doby. I když někteří se živili docela poctivě. Vzpomínáte si na Bassův Cirkus Humberto? Tam v orchestru troubí jeden Mexikán...

A kopeček v Africe? Možná, že jen kvůli rýmu... Nebo tu písničku vymysleli ti, kteří chtěli dát Brnu na jevo, co si o něm myslí.

Tak přeji veselé hádání... O jedno pivo.