Blažení duchem co nevědí

in #cesky5 years ago (edited)

Četla jsem si článek @petrvl a asi na něj budu nějak reagovat, prý bych asi mohla, tak bych asi měla.
Docela mě inspiroval k zamyšlení a musím říct, že některé pasáže článku ve mě rezonovaly.
Dnes po probuzení jsem v hlavě vnímala jen snop slámy s kterým si pohrává vítr za zvuků tklivých tónů ala mistr Morricone. Tenhle výjev bych měla v hlavě ráda asi častěji. Je to osvěžující i když krajina i snop slámy je hodně suchý.
Vidím starce sedícího v houpacím křesle, v šatech odrbaných a se slamákem vraženým hodně hluboko do tváře, žvýká tabák a "smrdí" potem, je parno, popíjí pivo které drží v ruce, je celý od prachu, takže vypadá starší než skutečně je. Sedí tiše a jen se pohupuje, skoro neznatelně . Pár metrů od něj se houpe na oprátce člověk s vyklovanýma očima a jeho obličej je namířen rovnou na něj. Hlavou mu proběhne, že by bylo lepší kdyby tam ty oči byly protože černé důlky jsou mnohem hlubší a naléhavější.
Bojovat se nevyplácí. Muž se dívá vlastně sám na sebe, na představu sebe sama v realitě kde bojoval.
(právě teď si pouštím abmient, aby mi obraz nezmizel, je dobré se přidržet tohoto obrazu, abych nesešla s cesty, ale jak se znám asi sejdu).
Ono se zdá, že bojovat je ta nejlepší možná cesta jakou si člověk může vybrat, jenže jak já to vidím je to totální a fatální mýlka. Boj vytváří tření, vytváří tlak a pres. Je to jako s tím lanem, které člověk drží a zařezává se mu do ruky a fakt to bolí, jde až o agónii, proto je nejlepší to lano pustit, tlak zmizí, člověk začne cítít konečnky prstů a pak už celé prsty, začně s celou dlaní a prsty hýbat.
Boj znamená docela fatální ztrátu energie, kterou vám jen tak někdo nazpět nedá, pokud si ji neumíte vzít sami, jenže ono jde taky o to, že o tu energii nepřicházíte, jen se transformuje v něco nehezkého co vás nutí si myslet, že jste bez ní.
Sami a přeci spolu? Netuším, nepříjde mi že jsme spolu, žijeme vedle sebe, každý má svůj ostrov, který je vzádlený světelné roky od dalšího ostrova byť je viditelný a byť se nám zdá, že pokud bychom natáhli ruku tak se ho můžeme i dotknout, jenže to je jen hra, kterou umožňuje světlo. Světlo je v podstatě dost ďábelská záležitost, vytváří dojmy a my ty dojmy vykládáme, vykládáme je jako báchorky u ohně svým přátelům.
Je vlastně nutné cokoliv říkat? Je nutné cokoliv tlumočit? Je nutné na kohokoliv čekat? Nevím a nepátrám po tom.
Někdo mi jednou řekl, že systém vznikl pro mě- vidím to tak, že já jsem pavouk a pohybuju se na své síti po svých
úsečkách a po svých osmiúhelnících a jiných patvarech.

Pakliže jsem rozmrštěná do prostoru pak jediné co pomůže jsou čísla. Vlastně nejpravdivější mi příjdou čísla a i nejčistější.
Ano čísla, vím, že tohle zjištění může někomu příjít úsměvné a dost paradoxní v souvislosti s mou osobou, ale je to tak. V podstatě mi už mnohokrát pomohly čísla seskládat sebe samu do stavu, v kterém se dá žít a v kterém mám pocit, že jsem jakási "absolutní" jednotka, pohybující se rádoby kontinuálně směrem k pravdě.
A je jedno za jakým účelem jsem byla seskládána, ono na tom vlastně nesejde, na čem mi sejde je to, že jsem zase tam kde jsem absolutní.

Být prostý je to nejúžasnější co se vám může stát.

Sort:  

Congratulations @maajaanaa! You have completed the following achievement on the Steem blockchain and have been rewarded with new badge(s) :

You received more than 3000 upvotes. Your next target is to reach 4000 upvotes.

Click here to view your Board of Honor
If you no longer want to receive notifications, reply to this comment with the word STOP

Do not miss the last post from @steemitboard:

Saint Nicholas challenge for good boys and girls

Support SteemitBoard's project! Vote for its witness and get one more award!

Coin Marketplace

STEEM 0.35
TRX 0.12
JST 0.040
BTC 70733.96
ETH 3563.16
USDT 1.00
SBD 4.76