Jsou ikonou a poznáte je i tehdy, když se vám vůbec nelíbí
Podle jednotlivých postů k tématu týdne většina holduje hudbě jakéhokoliv druhu. Umění jako takové je o vnímání kreativity jednotlivých autorů všemi smysly. Jistě vás teď napadnou obrazové galerie, možná ještě něco dalšího. Třeba sochy, plastiky a nebo i fotografie může vyjadřovat jakýsi druh umění. Každým dílem autor dává najevo své rozpoložení, pocity. Nebo se snaží upozornit na nějakou věc či myšlenku. A v neposlední řadě dělá autor umění pro ostatní jen tak pro radost buď ostatním nebo sobě. Dali byste si něco akčnějšího?
Pixabay - CC0 Creative Commons
Stejně tak jako každoročně se v Hoškovicích u Mnichova Hradiště koná celorepublikový sraz majitelů vozů značky BMW. Že to s uměním nemá nic společného? S kulturou už vůbec ne? Každá společenská akce, kde se někdo snaží předvést ve svém nejlepším světle by šlo považovat za kulturní akci. Stejně tak v divadle herci předvedou to nejlepší co umí. I zde se předvádí to nejlepší. Nemyslím tím sériové vozy, těmi přijeli diváci, potažmo obecenstvo. Na takové setkání přijedou dva druhy řidičů. První z nich jsou, kteří svoje stroje ladí nejen do vzhledu, ale do zvukového efektu. Přijedou i ti, kteří mají stroje zrestaurované a uvedené do stavu v jakém sjeli z výrobní linky v době výroby před několika dekádami let. Je ustanovena porota, která tyto vozy hodnotí. Nemyslete si, opravdu za jedinou mouchu na nesprávném místě se strhávají body a tím dostává šanci soupeř vedle.
Vozy druhé skupiny řidičů sice nevypadají honosně, ba některé jsou podobné vrakům. Zde se v žádném případě nezaměřují na vzhled vozidla, nýbrž na funkčnost. Zde je důležitý výkon motoru a co nejvíce odlehčená zadní část vozu. Ano, jsou to řidiči, kteří si přijeli zajezdit. Někteří se specializují na sprinty, jiný na drifty, případně oboje. Akcelerace, výkon a dostatek náhradních kol na přezouvání je hlavním tématem dne. Mnohé takové úpravy jsou naprosto nepřípustné pro běžný silniční provoz. A tak často si své plechové mazlíky vezou na podvalech ze vzdálených koutů republiky.
Přibližná účast je kolem tisícovky aut. Program je v podstatě jednoduchý. V dopoledních hodinách se jezdí v jedné části letiště sprinty a v druhé části rychlostní závody. Sprinty jsou měřeny profesionální časomírou a mnohdy rozhodují desetiny vteřin. V druhé, kde se jezdí rychlostní závody, je také časomíra. Zde je důležitá zručnost řidiče. Na rozdíl od sprintů, kde stačí jen výkonná trakce. Odpoledne se koná driftšou či jiná akce spojená s pálením gum. Jedním ze sponzorů srazu je přilehlé vrakoviště v Chotětově. Tedy exemlářů na poslední jízdu před lisem je opravdu hodně. Zde byla k vidění i sedmičková řada, která lítala mezi kuželkama jak nadlehčená moucha. Pro neznalce jen uvedu, že se jedná o největší modelovou řadu z výroby této automobilky a hmotnost těchto vozů s přehledem dosahuje 2,5 tuny. Aby se takový kus hmoty byl schopen dát vůbec do pohybu, byli zde osazovány motory o obsahu 3 – 6 litrů.
V podvečer se (téměř) všichni společně seřadí do průjezdu spanilé jízdy po okolí. V ročnících, kterých jsem se zúčastnil se spanilé jízdy účastnilo na 700 aut. Krásná podívaná a na vedlejších silnicích opravdu nekonečné dávání přednosti
Tento sraz lze také pojmout jako celo víkendový výlet. Areál je již otevřen od pátku, odpoledních hodin. Zde již v tuto dobu je možno si s kamarády zajezdit. V sobotu po skončení závodních disciplin a řádném vyhlášení vítězů se večer rozjíždí diskotéka. A dopoledne v neděli opět volné ježdění po ranveji.
Samozřejmě srazů je po republice mnoho. Některé regionální, jiné jsou zase více známé, například Mimoňské války, kde jsem tedy nebyl, a tak ani o nich nic nenapíši, ale slyšel jsem o nich. I ostatní fanoušci jiných automobilových značek mají také své srazy a předvádí úpravy na svých mazlících. I když tedy poslední dobou se volantu radši vyhýbám, volím spíše řidítka. Tak i s řidítkovým strojem bych se mohl účastnit spoustu srazů. Dokonce i majitelé strojů Babetta jednou ročně pořádají sraz. Zkrátka těchto srazů je tolik, že bych nestíhal už nic jiného. Což je škoda, na druhou stranu svou energii směřuji i sem do Steemitu. Jedno jsem ale poznat stihl. BMW je vášeň, BMW je životní styl.
PS: Více na www
PS2: Jak jsem zjistil, tak jsem letošní ročník poněkud provartoval a navíc se konal v Milovicích
První fotka mi připomněla krásný týden strávený v Mnichově. Samozřejmě jsem byl i v BMW, jejich sídle "4cylinder", muzeu a zábavním centru BMW Welt. Nádhera!
Slyšel jsem již o tom, prozatím lenost převládá nad chutí se tam podívat osobně.