Island 3.část Práce na Islandu

Cože jsem to na tom Islandu dělala? Jak jsem trávila volný čas?
Island v období 27.8.- 17.8.

Přijíždíme k domu, kde od teď budu bydlet, i když jsem furt žila v přesvědčení, že jsem tu první dny na zkoušku, tak zřejmě se mnou počítají na tuty :D.
Begga, to je ta, co mě vyzvedla, mě představuje Nejly. Ta se mnou bude sbírat plody. Od Nejly se dovídám, že to co je v kuchyni, je mi plně k dispozici :). To ušetří dost peněz s místními cenami. Naše dorozumívání je česko-anglicko-ruské, je s tím docela sranda.

Ráno v 9 začíná štace, Begga nás odváží do lesa, který je plný rybízu. Kdo by to byl, řekl tady na Islandu. Snažím se sbírat rychle, ale na Nejly stejně nemám. Za dnešek máme každá okolo 14kg. "Good job" prej :).

Naše pracovní uniforma

Jo, sběr mě baví, čím větší kusy, tím lépe :D. Navic, díky EU a paušálu, mohu u práce poslouchat různé podcasty.
Díky tomu jsem za ty tři tydny, co trval sběr, naposlouchala mnoho přednášek od Vojtěcha Kodeta. Bible, Ježíš, křesťanství to vše se mi vyjasňuje a vyvolává zájem jít v tom čím dál hlouběji. Ne že bych úplně se vším ještě souhlasila, ale mnohé mi od podání tohodle kněze, dává smysl. Také mnoho řečeného už znám z trochu jiného podání, hlavně z knihy Hovory s bohem.

Kdo mě znáte, víte, že se o hodně duchovních věci zajímám. Díky mému bývalému příteli, se mi křesťanství ukázalo v hodně přívětivém světle. Zamilovala jsem si zpěvy chval v kostele sv.Havla v Praze (Konají se každý druhý pondělí v měsíci). To mě dokonce přivedlo k možnosti zúčastnit se Jumpu. (Křesťanský tábor pro mládež) http://jump.cho.cz/co-je-jump.. tolik respektu, nádherných myšlenek o životě, lásky, zajímavých lidí a zpěvu chval jsem na jednom místě ani nečekala.

Fotka z workshopu (od fotografa z Jumpu-nemohu teď dohledat) přežití v přírodě s Jardou Pavlíčkem, borec, čtu nahlas, co potřebujete na přežití sebou :).

Mnoho mých dalších předsudků padlo a otevřelo mě touze poznat Ježíše blíž. Jednou tam bylo krásně řečeno: " Čím víc ho miluješ, tím víc ho poznáváš a čím víc ho poznáváš, tím víc ho miluješ".

Moje "travel bible" x inspirace pro cesty www.travelbible.cz

Menší odbočka, teď zpět k Islandu :).
Práce to byla skvělá, sice bylo chladno, ale být neustále v lese, lahoda. Během práce jedna z nás zavolala: "Drinkem kofi" to byly naše labužnické mini pauzy.

Jeden z výhledu při práci

Na Island jsem dobře vybavená nepřijela. Mé boty byly hned durch. Nic extra nepromokavého jsem také neměla. Naštěstí mě zachranili a půjčili holínky. Před tím jsem ještě navštívila RedCross, místní červený kříž, jestli tam boty neseženu. Lidi něco darují a pak se to prodá levně těm, komu se to hodí, mnohem praktičtější než naše sekáče. Dá se tam sehnat mnoho věcí od oblečení, přes knížky, postel, nádobí, téměř vše :), ale boty jsem tam nesehnala!

O víkendech jsem se snažila někam vyrazit. Nu, jednou jsem vyrazila mimo hlavní silnici number one a byla jsem ráda, že jsem se na ni pak vrátila. Cesta se stala prašnou a díky bohu za Francouze, co mě po dvou hodinách chůze cestou nabrali. Mám pocit, že v září už se možnosti stopování zhoršují, ale je to i tím, že jsem trochu rozmazlená a zvyklá moc nečekat, hihi.

Tohle bych pěšky opravdu neušla

Jednou nás na výlet vzala Begga se skupinou dobrovolníků na 14km túru. Dozvěděla jsem se, že tu jsou přes agenturu Seed a dávají do kupy cesty pro turisty, vytvářeli tu například schody v kopcích. Při jiném výletě jsme se s nima jeli podívat na místní přehradu (postavena díky hliníkárně, která využívá energie ze spádu vody). Bohužel to ovlivnilo ráz dřív zelenější krajiny. Díky jednomu z dobrovolníků, máme možnost se zdarma vykoupit v místním hotpotu. (Dva bazénky, větší s vodou asi 35 stupňů a druhý asi 43).

Více fotek z výletů na konci článku

Při svých výletech se většinou snažím využít návštěvy Martina, kdyz to mám po cestě. K němu do Egilstadiru je to asi 25 minut autem z Hallomsstadiru. Společně bužírujem nad pizzou a borůvkami s místním jogurtem Skyr. Jídlo je tu dost drahý, ale dá se zkombinovat i přijatelná varianta. Není úplně vhodné tu chodit do restaurací, pokud chcete ušetřit.

Kromě rybízu, sbíráme hlavně Ostružiník Moruše, pro mě dlouhou dobu prostě brusinka, ups :D. Jeden den přišlo i na borůvky, ty jsme sbíraly s naší šéfkou Gunny. Ohromná žena, moc sympatická, mám pocit, že z těch žen, co žijí mimo město, vyzařuje velká vnitřní síla. Begga tu sílu má i vnější, některá břemena ji muži musejí přenechávat :). Také umí obdivuhodně rychle plést svetry.

Musím se pochlubit, díky Nejly, se mi dostalo motivace se také naučit plést.
V rámci stopování jsem ztratila svou čepici, tak jsem si upletla čelenku :).

Fotky ze dvou výletů s dobrovolníky:

Šli jsme asi 14km po 1 a zpět po 2

Výhled po cestě

Říčka

Nějaký chmíří, zdálky to vypadalo jako sněženky

Jezero, ke kterému jsme mířili

Výlet k přehradě a hotpot (ve středu odpoledne místo práce)

Hot pot :)

Kytky cestou