Věřit v dobré víře ve víru je věru dobré

Je důležité v něco věřit? Určitě ano. Nemusí to však vždy mít vztah k teologii.

Pokud se jedná o víru v sebe sama, ve svoje vlastní schopnosti a dovednosti, je víra velice důležitá. Tato víra posiluje odvahu a obětavost, napomáhá k naší vnitřní svobodě. Člověk, který v sebe nevěří je předurčen k neúspěchu již v počátku. Samozřejmě jsou i lidé s vírou v sebe přehnanou, ne vždy je víra jediným měřítkem budoucího úspěchu. Ale pomáhá, zdravá míra víry ano. Pokud někdo věří sám sobě, že se mu něco podaří, svoje šance na úspěch zvyšuje. Samozřejmě to neplatí na 100 %, když hrají proti sobě dva tenisté a oba věří, že vyhrají, tak z logiky věci oba vyhrát nemohou.

Kromě víry v sebe můžete také věřit v osud, v jeho přízeň. Ale vždy je dobré kromě víry pro směřování osudu něco udělat. Například nikdy nevyhrajete ve sportce, pokud si nekoupíte sázenku, ani kdybyste tomu věřili sebevíc.

Kostel sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty v Brně

A co teologická víra? Z naší kultury jde o víru v boha, katolického, pravoslavného, husitského - prostě jednoho boha. V jiných kulturách klidně i více bohů. Mnoho lidí si říká v určitý moment, zda bůh opravdu existuje. Dopustil by totiž všemocný to lidské utrpení a nespravedlnost, která se na světě děje? Pokud je opravdu všemocný, tak by to přeci dopustit neměl, ať něco udělá! Co ti trpící a hladovějící v třetím světě? Nepotrestaní zloději a vrazi, podvodníci.

Víra v minulosti dávala naději chudým, potřebným. Těm, kterým bylo ublíženo, kteří čelili nepřízni osudu.

Byly ale také momenty v historii, kdy bylo víry zneužíváno z mocenských důvodů. Křížové výpravy, španělská inkvizice…to přece nemohla být vůle boží? Povraždit hordy Saracénů nebo upálit dívku z vesnice, protože si udělala mastičku z bylin, to přece nemůže být v zájmu boha. Nebo ten bůh není jenom milosrdný, ale také krutý? Byl by pořád tím bohem, ke kterému se vzhlíží? V té době bylo potřeba, aby se lidé báli, boha, božího trestu. Ale kdo chtěl, odpustek si koupil. Vztah lidí k bohu byl pokroucen právě těmito případy.

Existuje tedy bůh i přes to všechno? Ano, bůh existuje, ale zřejmě to nebude ten stařík na obláčku, jak bývá vyobrazen v kostelech. Chápu, že se nějak musel vyobrazit prostému lidu, který by jinak trávil v modlitebně dlouhé debaty s panem farářem s dotazy, jak tedy bůh vypadá, když je všemohoucí a prostupuje vším bytím?!? Dědeček na obláčku v tomto případě splnil svůj účel.

Co tedy je bůh, nebo kdo to je? Když to není stařík na obláčku. Bůh je víra. Bůh je vlastně v každém z nás. Bůh je kosmos, universum, prostupuje námi, hmotou, časem, časoprostorem…. Vlastně mi to dává všechno smyls. Všechno je spojené se vším, každý je propojený s každým, jistým způsobem. Minulost s budoucností, jedna duše s druhou. A ten trest boží? Co ti zloději a vrazi? Ti jsou potrestáni ve své duši, trestu neuniknou. Stejně tak jsou odměněni ti, co dělají dobré skutky, krmí hladovějící a pomáhají potřebným bez toho, aniž by chtěli něco nazpět. Odmění je vlastní bůh.

Ano, víra funguje. Za svůj život jsem se tomu již přesvědčil dostatečně. Je tedy víra důležitá pro člověka? Ano, věřte tomu, že je.