Relaxace / Relaxation

„Minulý týden jsem ti přeposlala jednu meditaci. Už sis ji vyzkoušel?“, zeptala se „J“ s očekáváním v hlase.
„Ne a ani nejspíše zkoušet nebudu“, odpověděl bránícím se tónem, jako by něco provedl. Otočil se k „J“ a pokračoval, „Víš přece, že při poslechu podobných věcí okamžitě usínám. Navíc mi vadí ty různé pokyny, co mám dělat, na co mám myslet, na co se soustředit a nedej bože něco si vizualizovat.“
„Měl by sis ji poslechnout. Poslední dobou vypadáš dost utahaně a tahle meditace by ti měla pomoci s regenerací sil.“
„Ne, díky. Zregeneruji se svým způsobem.“
Více se už o tom spolu nebavili. „J“ se přesunula k šicímu stroji, on do kuchyně.
Možná to je pro někoho divné, ale v kuchyni se dovedl uvolnit a odpočinout si. Netvořil žádné gurmánské speciality, které by mohly aspirovat na Michelínskou hvězdu. Dělal obyčejné pokrmy uvolněně podle citu, protože věděl, že nemusí. Byl to jeden ze způsobů jeho relaxace. Takřka bezmyšlenkovitě chystal a zpracovával suroviny a aniž by ochutnával, přidával koření. Chvílemi byl tak koncentrovaný, že cizí pozorovatel by si myslel, že nedýchá. Pociťoval příval vesmírné energie, která jim protékala. V jednu chvíli si připadal jako vodotrysk. To když z něj přebytečná energie proudila na všechny strany. Podstatná část této energie proudila přes jeho ruce do připravovaného pokrmu.
„Co tam kuchtíš? Voní to tak, že dostávám hlad“, ozvala se mu za zády „J“.
Trochu se lekl. Vůbec netušil, že už pár minut stojí za ním a tiše ho pozoruje. Otočil k ní hlavu s náznakem úsměvu na rtech.
„Vypadáš daleko lépe než před půl hodinou. To kuchtění ti svědčí. Budeš muset kuchtit častěji“, dodala se smíchem v hlase.
„Pokud budu muset, nebude vám to chutnat“, odpověděl s úsměvem.
Během jejich hovoru přišli do kuchyně i jejich ratolesti. V očích měli otazníky a špičkami jazyků si olizovali nedočkavě rty.
„Tak to nachystejte, já se jdu na chvíli zchladit na terasu“, oznámil rodince, když mezi nimi kličkoval k terase. Když se vrátil, bylo jídlo na stole. Nikdo nehlesl. Všichni se plně soustředili na jídlo. Podle jejich pohledů poznal, že jim chutná.

Google translate from Czech
"I sent you one meditation last week. Have you tried it yet? "She asked," J "with expectation in her voice.
"No, I'm not even trying to try," he replied in a defensive tone, as if he had done something. He turned to "J" and went on, "You know I'm going to fall asleep instantly when listening to such things. Besides, I'm bothering with the different instructions on what to do, what to think about, what to focus on, and do not give God something to visualize. "
"You should listen to it. You've been a bit tired lately, and this meditation should help you with the regeneration of forces. "
"No, thanks. I regrow my way. "
They no longer talked more about it. "J" moved to the sewing machine, he into the kitchen.
Maybe it's strange for somebody, but he could relax and relax in the kitchen. He did not create any gourmet specialties that could aspire to the Michelin star. He made ordinary dishes as relaxed as he knew he did not have to. It was one way to relax. He was almost unthinking to prepare and process raw materials, and without tasting, adding spices. He was so concentrated that the alien observer would have thought he was not breathing. He felt the flood of cosmic energy flowing through them. At one point he felt like a fountain. When excess energy flowed from it to all sides. A substantial part of that energy flowed over his hands into the prepared dish.
"What are you cooking there? It smells like I'm getting hungry, "she said behind her" J ".
He was a little scared. He did not even know he was behind him for a few minutes, watching him quietly. He turned his head to her with a smile on his lips.
"You look much better than half an hour ago. That guts testify to you. You'll have to cook more often, "she added with a laugh in her voice.
"If I have to, you will not enjoy it," he said with a smile.
During their conversation, their children also came to the kitchen. In their eyes, question marks and lingering lips licked their lips.
"So get it, I'm going to cool down on the terrace for a while," he told his family as he leaned between them to the terrace. When he came back, there was food on the table. No one fell silent. Everyone was fully focused on food. In their view, he knew they were tasty.