Já a sport - Díl II. - od dospívání po současnost

U nás na vesnici žádné fotbalové hřiště nebylo. Měli jsme tam jen malinké 15x30 metrů s jemnou štěrkovou prosívkou. Na něm jsem s kamarády trávil spoustu času. Kromě fotbalu, jsme hráli i basket a soft tenis. Každou neděli jsme jezdili do sousední vsi, hrát fotbal na „velké“ hřiště ( asi tak polovina klasického fotbalového). Opravdu každou, v létě, v zimě, v horku, v dešti i na sněhu. Takový jsme byli blázni do fotbalu. Každou neděli od 10 do 12 hodin jsme se honili za kulatým nesmyslem, my kluci i „staří fotři“. To trvalo několik let, až nás napadlo (ano přiznávám, byl to můj nápad) založit klub a přihlásit se do okresní ligy malé kopané 5+1. Slovo dalo slovo a po několika měsících vyřizování a schvalování byl náš tým oficiálně na světě a přihlášen do soutěže. Psal se rok 1992, mě bylo 20let a vznikl klub SK JKP OLEŠNÁ. Sportovní Klub Jako Kůl v Plotě Olešná. Ano, podle legendární hlášky soudruha Milouše Jakeše. Trochu to způsobilo na vsi rozruch, protože 80% obyvatel bylo zarytých soudruhů. Při jedné akci, dělali jsme bečku ( měli jsme sud piva), padl návrh na neoficiální verzi JKP – Jednou Kopnu Padnu. ;-)

Domácí hřiště jsme měli v sousední vesnici Hořice. Tam jsme hráli asi tři roky, potom jsme si „vybudovali“ vlastní hřiště u nás na Olešné. Tuším o rozměrech 30x60 metrů, maximální rozměr, který byl povolen v pravidlech. Poslední zápas jsem odehrál na konci podzimu 2001. Ze zdravotních důvodů, potvora Perthes, jsem musel ukončit kariéru "nadějného útočníka". :D Poslední dvě sezóny jsem hrál většinou jen venkovní zápasy. Na domácích zápasech jsem dělal rozhodčího. Klub funguje dodnes. Sice už tam není ani jeden hráč z Olešné a domácí zápasy hrají na trávě v nedalekém Šebrově, ale je tam ještě pár hráčů, s kterými jsem hrával od založení klubu. Můj úplně poslední zápas v klubovém dresu jsem odehrál v létě roku 2007. Bylo to na oslavách 15. výročí založení klubu, za „starou gardu“.

Logo klubu je taky moje práce ;-)

Zdroj : http://www.jkp-olesna.cz

Od té doby jsem už sportoval spíše pasivně. Takže vlastně nesportoval. Změna přišla až v létě roku 2012. To jsme s ženou hledali pro starší dceru něco na „vybiti“ její hyperaktivity. Nějaký sport. Zrovna probíhal nábor fotbalového klubu Slavia Orlová. Dceři se nápad líbil, občas jsme si spolu kopali na zahradě, tak to šla zkusit. A světe div se, byla z toho nadšená. I trenéři byli překvapení, jak jí to jde, i když je to holka. Začal jsem s ní chodit na tréninky, a protože se jednou pochlubila před trenérem, že fotbalovou šikovnost sdělila po tatínkovi, že kdysi hrával fotbal, byl jsem požádán o pomoc při trénincích. Po pár trénincích mě trenér řekl, že si chodí pravidelně zahrát fotbálek na jedno školní hřiště a jestli nechceme chodit taky. Že tam chodí trenéři od dětí, rodiče i děti. Shodou okolností to byla neděle dopoledne. Tak jsem zase začal „aktivně“ sportovat. Každou neděli dopoledne jsem se šel „proprdět“, užít si legraci a občas si zajít ještě na jedno před obědem. Po fotbale je totiž hodně velká žízeň a pitný režim je třeba dodržovat. ;-)

S trenérem od Míši jsme přešli na tykání a stali se z nás velcí kamarádi. Dokonce na klubu „zařídil“, že mi byla svěřena přípravka na několik turnajů, kde jsem jel jako kouč. Jinak by na turnaje nejeli, protože s nimi neměl kdo jet. Byl nedostatek trenérů a každý chtěl jezdit jen se svým týmem a těmi nejlepšími hráči. Nakonec to potom dopadlo ještě tak, že mi klub vyřídil registraci na FAČRu a jednu celou sezónu jsem vedl mladší přípravku – A tým. Z pozice vedoucího týmu, na trenéra jsem neměl licenci. Byla to vlastně poslední sezóna před přestupem Míši do Havířova. Míša odchytala celkem dobře celou sezónu a já ji odkoučoval s bilancí 24 výher z 26 zápasů. ;-).

Po přestupu Míši do Havířova už tolik času na sportování nemám. Na nedělní fotbálek se dostanu jen občas. Většinou se to časově kříží se zápasy Míši. A jako každý správný táta dávám přednost Míši a jezdím s ní na zápasy. Dívat se, povzbudit a udělat pár fotek.

Jak vidíte, skoro celý můj aktivní i pasivní sportovní život se točí kolem fotbalu. Ale nejsem žádný velký odborník a znalec. Když se mě zeptáte, jaký český fotbalista hraje třeba v Anglii, tak vám řeknu, že Čech chytá v Arsenalu (můj oblíbený tým, ale ne kvůli Čechovi), ale víc toho moc nevím. Ani nevím,kde teď hraje Belgičan Eden Hazard … Ale vím, že ženský tým Gascontrolu Havířov bude od příští sezóny hrát Moravskoslezskou ligu, místo divize a juniorky 2. Moravskoslezskou ligu (10+1), místo 3. Moravskoslezské ligy (5+1). ;-)

P.S.: Jinak ještě hodně sleduji hokej. Který tým je moje srdcovka, už víte. Pro vás novější, kteří jste tu chvíli: narodil jsem se v Brně a 35 let jsem žil v jeho okolí. Který hokejový tým to asi může být? První se správnou odpovědí vyhrává….. Může mě pozvat na pivo. ;-D

DĚKUJI VŠEM, KTEŘÍ DOČETLI AŽ SEM. ;-)