Chyba

Sliby chyby, chyba lávky, chybami se člověk učí... Bylo to horší než zločin, byla to chyba. (Napoleon) Dvojchyba v tenise...Tak o čem mám napsat tentokrát brilantní článek plný oslňující slovní ekvilibristiky? Nebo mám psát o něčem, co opravdu dobře znám? Co by nějak poučilo?

Dost dobře znám dějiny. Což je samozřejmě troufalé tvrzení... Jelikož člověk je tvor omylný a soustavně chybující, dějiny jsou vlastně jen sledem a výčtem lidských chyb. Které lidstvo posunují dál. Někdy taky zpět. Ale to spíš výjimečně. Ale vždycky chyba někam posune. Dva roky života jsem strávil studiem japonského válečného námořního loďstva na cestě k 2.sv.válce. Moje diplomka. Tak se podívám na útok na Pearl Harbor. Jako na japonskou chybu.

On po bitvě každý generálem. Nebo admirálem. Japonci odhadovali, že průmyslová síla USA je asi dvacetkrát větší než jejich. Ale zahnali sami sebe do slepé uličky národní cti. A tak začali válku, kterou, jak státní špičky nepochybovaly, nemohli vyhrát. Ale mohli ji neprohrát?

Vypuknutí bylo nešťastné. Když se na věc podíváme očima poučenýma Vietnamskou válkou... Kdyby Japonci napadli jen Británii a Nizozemí. USA by se angažovaly v cizí, neznámé, koloniální válce. "Co tam vlastně chceme?" ptala by se americká veřejnost před volbami... A možná, že by se nějak domluvil kompromisní mír... Ale Japonci obětovali strategický cíl - přijatelný mír - taktickému krátkodobému - vítězství v počáteční bitvě.

A to vítězství, nebyla to chyba? Japonci zlomili páteř amerického bitevního loďstva zakotveného v přístavu. Co to loďstvo mělo udělat v případě války? Vyplout do generální bitvy... Jak by ta bitva skončila? Velmi pravděpodobně drtivým vítězstvím Japonců. Ještě drtivějším. V přístavu se hodně Američanů nějak doplácalo na břeh... Já vím, tohle je už úplná spekulace.

A Japonci vůbec nezasáhli skladiště pohonných hmot, ponorkovou základnu, suché doky, letadlové lodě. Letadlové lodě tam nebyly. To byla vyšší moc. A další cíle měla zničit třetí letecká vlna. Která nebyla vyslána. Byla to chyba ji nevyslat?

Japonci startovali do prvních útoků za počasí, ve kterém si Američané neuměli bojovou činnost ani představit. Polovina letounů se jim poškodila při přistání. Admirál Čuiči Nagumo, velitel svazu, rozhodl, jak rozhodl. Nikdy nikdo mu to nevyčítal. A tím donutil Američany vsadit na letadlové lodě a operační svazy, Task Forces. A na ponorky. Což vedlo v důsledku k porážce Japonska...

O Pearl Harboru se ví takřka všechno. Americký historik Gordon W.Prange, 1910 až 1980, mu zasvětil celý život. Od roku 1945 do své smrti problematiku studoval. Oženil se s Japonkou. Zlí jazykové tvrdí, že kvůli dokonalému pochopení japonštiny... Četl snad všechno, co k tomu kdo napsal. Deníky, hlášení... Mluvil asi s každým, kdo se na akci podílel a přežil... Základní práce k tématu, At Dawn We slept, vyšla rok po jeho smrti. Celý život zasvěcený knize... Nebyla to nakonec chyba?

Dá se k tomu ještě něco vyzkoumat? Jistě... Třeba útok 1.vlny japonských letadel vedl fregatní kapitán Fučida. To on vykřikl:"Tora, tora, tora!" A zahájil útok. Vystřelil raketu. Část leteckého svazu si toho nevšimla. Tak vystřelil druhou. Jenže signál "raketa" a signál "dvě rakety" měly odlišný význam. Vznikl docela zmatek... Až takové podrobnosti se vědí... A ví se také taková drobnost. Fučida byl křesťan. Jako japonský důstojník samozřejmě chodil za gejšami a vydržoval si milenku... Jako křesťan tím trpěl. Neznám třeba práci o japonských křesťanech v ozbrojených silách za 2.světové války...

Napíšu tu práci já? Ne... Budu se chybě ještě věnovat. A tentokrát budu nesmírně osobní.