Křesťanská neděle a co jsem ztratil a co za to získal

Tak zase "jedu" dvě témata jedním článkem. Ale všechno se vším souvisí nejen v marxleninské filosofi...

Tak tedy zvířata neděli nemají. Nemají žádné svátky. Ale člověk zvíře není, a tak každá sebeprimitivnější civilazace má potřebu nějaký ten svátek slavit... Aby se vymanila z všední každodennosti a zapomněla na ni. A tak tu máme karnevaly, festivaly, saturnálie...

I ti lovci a sběrači slaví. Natož zemědělci! Ti už plánují. A tak si svátky mohou rozplánovat na celý rok dopředu. Aby jim nenarušovaly nutné práce a bylo na ně dostatek jídla a všeho.

Křesťanské svátky jsou kapitoulou samy o sobě. Bůh si po stvoření světa sedmý den odpočíval. Možná, že to byla technologická pauza... Ale to ví jen On. Nicméně židům bylo co závidět až do rozšíření křesťanství. Ostatní společenstva měla pár volných dnů do roka, což mimo židovsko-křesťanský okruh platilo velmi dlouho, případně ještě platí. A židé, později i křesťané, si zařadili jeden volný den do týdne. Den oslav a radosti. Něco jako Orwelova Chvilka nenávisti... Ale naopak

Židé byli v tento den zavázáni dát volno i svým otrokům a domácím zvířatům. Což byla na svou dobu velká sociální vymoženost. Později se to ale zvrhlo. Ježíš učil, že sobota je tu pro člověka a ne člověk pro sobotu. Což se ale zvrhlo i u křesťanů.

Nejen že valná většina křesťanů si místo soboty vybrala neděli. Ale zase začaly vznikat rituály... Které byly ctěny jenom proto, aby byly ctěny.

Já se cítím být křesťanem nejen v neděli a nejen při modlitbě. Jsem křesťanem i třeba ve čtvrtek. I když se rozčiluji, přejídám... A vůbec, když dělám, co bych neměl. Jsem ostatně křesťanem i na záchodě. Tím chci říci, že i mimo modlitebnu. Zkrátka bych jím měl být vždycky a všude.

Nejsem apriori proti rituálu, pokud to něčemu pomůže. Pokud se potřebuji před modlitbou pokřižovat, abych si zdůraznil, že své staré já jsem ukřižoval a zemřelo s Kristem, nešť. Jestli potřebuji mít na zdi kříž, ať už s Ukřižovaným, nebo bez, abych si vzpomněl na Boha, kdykoliv ho uvidím, budiž. Stejně třeba někdo potřebuje cítit křížek na krku, nebo růženec v kapse, nemám výhrad. Ale nesmí se to zvrtnout, abych místo Boha uctíval ten kříž, nebo křížek, nebo cokoliv jiného. Klidně si mohu při modlitbě kleknout... Nebo pozvedat ruce. Nebo taky sedět a ruce nechat v klidu. Jak to zrovna cítím, že je to správně.

Takže neděle je jen den. Mohu si na něj naplánovat jakoukoliv aktivitu. Včetně náboženského rozjímání, kontemplace, velebení, chválení, díkuvzdání, proseb... Vždycky bude Bůh se mnou. Když budu pomáhat v neděli kopat kamarádovi na zahradě žumpu, tak bude taky se mnou. Náboženskou aktivitu lze provozovat kdykoliv. Ostatně i při kopání žumpy si mohu prozpěvovat žalmy...

No a teď jde o to, co mi křesťanství vzalo a co mi dalo. Jako křesťan jsem se nenarodil, i když mě naši dali pokřtít. Do toho jsem se musel probudit. Musel jsem odvrhnout starého Krakonoše, abych se mohl stát novým.

Což znamená vzdát se všeho, co je špatné. A snažit se o dobro. Člověk sám nezmění svět. Ale za sebe a nejbližší okolí jistou odpovědnost má. A také hned nepoznáte, co je všechno ve vašem životě špatně. Na to přicházíte postupně. Rostete v Kristu, abych použil trochu té křesťanské terminologie...

Takže postupně ztrácíte nízké, nečestné a sobecké pohnutky. A snažíte se o nápravu a spásu částečky světa ve Vašem okolí. Někdy máte pocit, že to je marná, zbytečná činnost. A občas Vám něco jde. Máte daný směr. Naději, lásku a víru. No a jak jste si opravdu počínali, to se dozvíte až potom...

A pokud jste upřímným křesťanem, tak máte také radost. Bůh je dobrý otec. Snese, když ho budete oslovovat ťatko, nebo tak nějak... A ví, co všechno potřebujete. A dává Vám to. Včetně hraček, jako je třeba Steemit.

Nejsem Jan Zlatoústý, abych dokázal svoji víru zformulovat všem srozumitelně, pozavě, inspirativně. A netvrdím, že mně samotnému je v rámci křesťanství všechno jasné. Vůbec. Ale snažím se být aspoň upřímný. K sobě, i k druhým.

@cleverbot Je správné, abych hlasoval sám pro sebe? Abych si kupoval roboty? Je správné hromadit peníze? Je srávné volat Tebe?
Bohatství samo o sobě není ani špatné, ani dobré. Ale když se použije dobře, tak je požehnáním.

Tak hezký weekend. Měli jsme na zítřek plán... Ale já ani syn se nějak necítíme. On smrká, mě bolí ucho...Asi zůstaneme zalezlí a budeme se lemronit doma. A mám už náhradní plán v hlavě, čím se budeme zabývat zítra... (kromě toho, že napíšu článek a syn bude pařit nas PC.)