Přifařit se

Většina z nás to slovo minimálně zná... Já ho občas i používám. Jako synonymum k přidat, zahrnout, vtělit... O "přílepcích" v našich zákonem by bylo lze říci, že jsou přifařené... Ale uvědomujeme si, že to slovo je odvozeno od fary, tedy od obydlí a úřadovny pro faráře?

V křesťanské církvi je základní jednotkou biskupství. Biskup může ustanovovat kněze. Několik biskupů může vysvětit dalšího biskupa. Bez papeže by to celkem šlo... Bez biskupů ne. A jak křesťanů přibývalo a žili v rozlehlých venkovských oblastech, vznikly farnosti. Kde byl centrem kostel a někde poblíž i fara.

Jak vypadala v Čechách fara ve středověku, nevíme. V tomhle byli husité velmi důkladní. Zachovaly se fary až z období barokního. Jsou to velmi promyšlené stavby. Nebyly určeny jen k bydlení a provozu farářovy domácnosti. Uskutečňovaly se tu i společenské události. Vedly a uschovávaly se tu matriky. Úřadovalo se. Farář byl nejvzdělanějším mužem v obci. Chodily sem návštěvy... Často i faráři z okolních farností. Na poradu i na kus řeči.

Farář, Jeho Velebnost (Velebníček), nosil černou pkrývku temene. Za zásluhy mohl být povýšen na děkana, na Jeho Důstojnost. Pak nosil fialovou pokrývku. Děkanství (děkanské fary) bývaly větší. Ubytovávali se tu biskupové a vikáři na cestách. Byli sem svolávány porady okolních farářů. Musely tu být "zasedací místnosti" a stáje pro biskupské koně, kočárovna...

Farář z počátku žil jen z desátků. Ale postupně fary získaly majetek. Farář se tak uživil z vlastní hospodářské činnosti. A že to byl člověk vzdělaný, nehospodařil zpravidla špatně... Kolem fary se stavěly další hospodářské budovy. Fara byla přechodem mezi zámkem a selským hospodářstvím. Vnějškově připomíná spíše zámky. Bylo to spolu s rychtou jedno z center obce.

Co lze pikantního vytknout katolickému kněžstvu? Obecně simónii. Česky svatokupectví. Skutky apoštolů se mihne kouzelník Šimon, který si chce od nich za peníze koupit, aby mohl také dávat dál, Ducha svatého... On by to ale dělal za úplatu. Je proklet. A jeho jméno se stane synonymem pro korupci.

V dobách Husových je za peníze v církevní hierarchii skoro všechno. Uprázdněná fara se obsazuje tak, že ji dostane ten, kdo dá biskupovi víc. Někteří faráři si nakoupili i několik far. Církevní úkony tam za ně obstarávají oltářníci. Dnes bychom řekli kaplani... Za byt a stravu. To je kněžský proletariát. Ti půjdou za Husem všichni.

Proč se faráři snaží bohatnout? Kvůli nepotismu. Nepos je ve středověké latině synovec. V klasické latině má slovo širší význam, ale také pojmenovává příbuzné. A stejně to byl eufemismus. Faráři si běžně berou za kuchařky svoje konkubíny. Obcují s nimi a plodí děti. Dávají je studovat na faráře. A kupují jim fary...

No a fara není jediná budova blízko kostela. Kostelník a hrobník taky musí bydlet. V bohatých obcích. V těch chudších se o povinnosti uvedených dělí všichni.

Po Třicetileté válce nikdy nebyly všechny fary v Čechách obsazeny. Navíc postupně přibylo lidí. Ukázalo se praktičtější, aby vzniklo víc kostelů, po kterých by jeden farář cestoval. Tyto obce byly takzvaně přifařeny...

Což je stav, který trvá dodnes. Díky automobilu, internetu a mobilu zvládne farář pastoraci více oveček. Ale osobní rozhovor je osobní rozhovor...

Tak tohle je fara od sv.Norberta ve Střešovicích. A něco tu nesedí... Kostel je pseudorománský. Fara má barokní vzhled. Předpokládám, že je klasicistně upravená... Že by stavěli neorománský kostel a naproti neobarokní faru? Na místě kostela dřív stála kaple Panny Marie Andělské. Že by u sebě měla faru? Na farské fasádě je erb Břevnovského kláštera.

No, hypoteticky... Všechno tu patřívalo Břevnovskému klášteru. Místním farářem klidně mohl být beneditinský mnich. Kostel asi bude stát na benediktýmském pozemku a fara taky. A zřejmě se farou stala nějaká starší budova, zřejmě barokní... Byl bych schopen si pracovní hypotézu ověřit? Ano. Ale nemám na to čas. Tak to berte jako pohádku...

Tak o tomhle není sporu. Barokní fara proseckého kostela sv.Václava. Vzadu nejsou vidět hospodářské budovy... A že jich tam je! Ale ta lípa vlevo ... Snad kvůli ní se sem v létě vrátím. To ovšem tu fotku zkusím trochu komponovat. Přiznejme si, téhle jakýkoliv pokus o kompozici chybí...

A tohle je pokračování hřbitovní zdi. Ulice se jmenuje U Proseckého kostela. Mohl tu bydlet někdo jiný než kostelník-hrobník? Kostelník musel chodit zvonit. Až po napoleonských válkách se kapesní hodinky rozšiřují i mezi sprostný lid... Zvonění je důležité.

Jako hrobník to taky nemohl mít do práce daleko. I když já bych až tak blízko hřbitova bydlet nechtěl... Nejde o babské povídačky. Ale občas asi zahrabal i někoho živého. Stávalo se. A když se ten někdo vyhrabal, tak byl asi hrobník první, komu přišel nezesnulý nebožtík vyjádřit nelibost... No horror dneska psát nechci. A naopak mě napadl jeden děsně pitomý vtip z prostředí hřbitova. Ale to bych to úplně zabil...
Tak brou noc.

@automation @cleverbot
...