Teachers and me
It was quite hard to recall something from my memory, but I did it and here are my strongest experiences with teachers.
Primary school
I don't remember the primary school teachers well, so I'll jump straight into the fifth grade. It was my fourth and worst class teacher. Everything we heard about him was that he is a pedophile and touching girls in the toilets. We hated him, because, besides these rumors, he was such a typical fifty-year-old slimy old virgin, he smelled and wore a yellow netted top on a gym class. Blegh. As far as pedophilia is concerned, I can't confirm or refute it from my own experience, because there was nothing to touch on me, but those five people who went to his school trip said he was tickling them and supposedly "measuring" the classmate's breasts. What the truth is, I don't know. Maybe they (the victims) just wanted to look interesting.
And, of course, he had somehow learned what the whole school is saying about him and then interrogated my friend in front of the blackboard. The poor girl was in bad shape, and only two people stood on her side. Me and one classmate. She didn't do anything. Some about one year older girls came with everything...
But we were his last class. He was kicked out of school because of insufficient education.
Secondary school
In the secondary school, there were much more teachers, but our class teacher has lasted for whole four years. She taught Geography and Family Education. She had a terrible, annoying voice (probably because she smoked like a factory and even in her office, there was almost no sight in that room) and a haircut. I'll compare this hairstyle (she still has it) to young Jaromir Jagr. The teacher wasn't a good teacher, her tours to Spain were boring, and she was offensive a lot. E.g. in the seventh grade she wanted to go for another trip to Spain, but almost no one showed interest. Well, why? Perhaps of the ski course and because not all the families shit cash. So she was angry and yelled all the time that it'll be the last trip, that she could give up, etc. Bullshit. She was organizing a trip every year. And thanks to her shit speech, I revealed the magic of gossiping teachers.
In the ninth grade (I think), the Czech teacher organized a trip to Terezín, and a few assholes from my class weren't able to pay in time. So this woman didn't have a better job to do than to go to the dining room, catch some people from my class and tell us how our class teacher is disappointed and that she'll never go with us on a trip and blah blah blah... What was my reaction? I said quietly just between my teeth to the sitting classmates, "Bullshit." But I couldn't imagine that the Czech teacher could hear the grass growing. She said, "Well, it's not!" and left.
With my friends, we tapped on our forehead. What did it mean? Why is she throwing some dirt on us, the class elite... But it was quite a surprise when the class teacher called me out of class the next day to find out who the hell was saying that she's saying bullshit. My friend calmed her down that the Czech teacher probably missed something.
And the class teacher was going on a trip with us. So I was right. It was all just a bullshit.
Then, in German class and for the first year of Chemistry, we had teachers who simply couldn't arrange order and became the target of bullying from the pupils' side. The chemist has always tried to calm us down (once I wrote everything she said in the notebook and then it was quite fun reading) and a second German teacher couldn't even take us a cheat sheet. She just said to put it away, and that was all. But don't worry, we didn't do anything crazy with them like kids in movies.
But the worst was the teacher Beran (it's a Ram in English). Have you ever noticed that all people who have "ram" surnames are shaved or bald? He was a hothead, and despite being an English teacher, he didn't know much about English. Because of every single shit, he was looking into the textbook... And this man really didn't like me. Do not ask me why. Well, I didn't like him too.
One day I told something to my classmate and started to laugh. But I laughed quite normally, no pubertal ROFL. I just laughed, and he threw me into the corridor for a while to let me calm down. Why? Did he take that personally or what? I have no clue. After a while in the corridor, I opened the door to the classroom. Everyone stared at me, and he asked me if I had already calmed down. When I saw all those faces, I started to laugh a lot and returned to the hallway. Well, this is not how it happened, but I wish it. Officially, I tried not to laugh and sat back in my seat.
High school
Unlike the elementary and secondary school, I will start a bit more positive. It the first and second grade the Czech teacher liked me a lot. I think because he knew I'm not stupid, and I had something in my head, and he respected me at the same time. I really liked me, and it was so obvious that when we were playing one game from Czech version of Whose Line Is It Anyway?, my classmates chose me just as his rival.
I think the game was called Complaints, and he was supposed to complain something he had to guess, and I was a salesman. Surely my classmates didn't think anything better than a men's thong. We were laughing a lot and my classmate record it, just the video is on facebook, and it's private, so I can't share it with you.
I was also better in the vocabulary than him twice, and when he came to it (I think it was the next day), he had to tell me.
But in the following years, he didn't come to me so kindly, and he pushed me really hard in my graduation that I would never forget it. Especially because my class teacher tried to put some smile on our faces by pointing to my long skirt slit and my "beautiful legs," which "I probably have because I wear only pants."
Well yeah, the class teacher also loved me probably because I did well with the math she taught. But the funniest thing happened to me when somebody came to complain about me (perhaps in all cases, it was a Spanish teacher because I looked ugly on her or something like this). Then the class teacher came to me told me, that probably the Spanish teacher just had a bad mood.
It related to the second grade when we got some grandfather as a Spanish teacher. He was quite an old man, and it was told about him that he had a wooden leg. In fact, sometimes, a strange thing around his knee was seen through his trousers, but if it was an artificial leg. Who knows? But he was an expert in giving the same tests to all classes. Consequently, the classmates have always been able to get the test at least a day in advance from the class that wrote it before us.
I had a job to fill it, and it was no wonder to the teacher that the whole class has an A. But it almost came out once.
We wrote the test, and I had a solution under my bench. Not that I couldn't fill it myself, but when you have the cheat sheet, it would be a shame not to use it, you know. The classmate knew about it, so she asked me to gave it to her. The paper made a sound. The Spanish teacher noticed it and began to ask what we had there. He asked the classmate first, and she didn't come up with anything better than the newspapers (Metro).
I looked at my pile of textbooks stacked on the table with newspapers at the top. What now? It'll be wrong to bring newspapers I get from the table. I started to panic.
"Well, it's not a newspapers at all," I said.
"So what is it?"
"A letter."
"And is there anything about the test?"
"Nooooo." (read it as a bad lying)
"OK"
Seriously? So it was quite easy... A stone fell from my heart, and I continued filling the test.
Dalo mi docela dost práce něco vylovit z paměti, ale povedlo se a zde jsou mé nejsilnější zážitky s učiteli.
První stupeň ZŠ
O učitelích z prvního stupně si toho moc nepamatuju, takže přeskočím rovnou do páté třídy. Byl to můj čtvrtý a nejhorší třídní učitel. Po škole se o něm totiž tradovalo, že je pedofil a osahává holky na záchodech. Nesnášeli jsme ho, protože krom těchto zvěstí to byl takový typický cca padesátiletý slizký starý panic, smrděl a na tělocvik nosil žluté síťované tílko. Blé. Co se týče té pedofílie, tak z vlastní zkušenosti to potvrdit ani vyvrátit nemůžu, protože na mně nebylo co osahávat, ale těch pět lidí, co jeli na jeho školu v přírodě prý zlochtal a údajně "měřil" prsa spolužačce. Co je na tom pravdy, nevím, třeba si jen chtěli připadat zajímaví.
A samozřejmě se nějak dozvěděl, co se o něm ve škole povídá a pak kvůli tomu dusil kamarádku před tabulí. Chudák z toho byla úplně v háji a zastali se jí jen dva lidé. Já a jedna spolužačka. Ona za nic nemohla. Se vším přišly nějaké holky, co chodily asi o ročník výš...
My jsme ale byli jeho poslední třída. Byl ze školy vyhozen prý z důvodu nedostatečného vzdělání.
Druhý stupeň ZŠ
Na druhém stupni se výběr učitelů dost rozšířil, ale zrovna třídní učitelka nám po celé čtyři roky vydržela jen jedna. Učila Zeměpis a Rodinnou výchovu. Měla naprosto příšerný skřehotavý hlas, asi proto že hulila jak fabrika (A to i v kabinetu. V té místnosti nebylo skoro vidět.), a účes. Ten účes (má ho doteď) bych přirovnala k Jágrovi zamlada. Učitelka to nebyla bůhvíjaká, její zájezdy do Španělska stály za prd a byla hrozný expert na urážení. Např. v sedmé třídě chtěla pořádat další zájezd do Španělska, ale skoro nikdo neprojevil zájem. Proč asi, když ten rok byl i lyžák a ne všechny rodiny serou peníze. Takže se celá nafoukla a furt dokola mlela, že to bude poslední zájezd, že se na to může vysrat atd. Kecy v kleci. Jelo se v sedmičce, osmičce i devítce a zájezdy pořádala i po našem odchodu. A díky těmto jejím planým řečem jsem odhalila kouzlo učitelských drbů.
V deváté třídě (myslím) pořádala češtinářka výlet do Terezína a pár lemplů ze třídy nebylo schopných zaplatit. Češtinářka tedy neměla lepší věc na práci než jít do jídelny, odchytnout si tam pár lidí z naší třídy a říct nám, jak je naše třídní zklamaná a že s náma už nikdy nikam nepojede a bla bla bla... Jaká byla má reakce? Potichu jsem mezi zuby jen pro okolo sedící spolužačky procedila "Kecá." To jsem ale nemohla tušit, že češtinářka slyší i trávu růst. Prohlásila "No, to teda nekecá!" a odešla.
S kamarádkami jsme si ťukaly na čelo, co to jako mělo znamenat. Proč si vylejvá svůj mindrák zrovna na nás, elitu třídy... Jaké ale pak bylo překvapení, když si mě druhý den zavolala na chodbu třídní, aby zjistila, kdo že si to dovolil říct, že kecá. Kamarádka to nějak poslala do autu, že češtinářka nejspíš měla slyšiny a byl klid. A jasně, že se jelo na zájezd a já měla pravdu. Kecala.
Pak jsme na němčinu a na první rok chemie nafasovali učitelky, které si prostě nedokázaly zjednat pořádek a tak se staly terčem šikany ze stran žáků. Chemikářka se vždy marně snažila nás krotit ať nevyrušujem a neděláme bordel (jednou mě napadlo psát do sešitu všechno co řekne a pak z toho bylo docela zábavné čtení) a taková druhá němčinářka nám nebyla schopná ani sebrat tahák. Řekla jen, ať to uklidím a to bylo vše. Ale nebojte, nedělali jsme jim nic šíleného jako děcka ve filmech.
Nejhorší byl ale pan učitel Beran. Všimli jste si někdy, že všichni lidé, co mají beraní příjmení jsou vyholení nebo plešatí? Náhoda? Nemyslím si. Beran byl cholerik a i přes to, že byl mým učitelem angličtiny, tak anglicky teda moc neuměl. Kvůli každé ptákovině se díval do učebnice... A přesně tenhle člověk mě neměl moc v lásce. Neptejte se mě proč, ale přišel mi, že byl na mě přímo vysazený. Nu což, tak jsem mu to opětovala.
Jednou jsem při jeho hodině něco řešila se spolužačkou a začala se smát. Smála jsem se ale úplně normálně, žádná pubertální křeč při které bych se válela na zemi a nemohla popadnou dech. Prostě jsem se zasmála a on mě kvůli tomu vyhodil na chodbu, ať se jdu uklidnit. Proč? To si to bral osobně nebo co? Netuším. Po chvíli pobytu na chodbě jsem otevřela dveře do třídy. Všichni na mě upřeli své pohledy a on se mě zeptal, jestli jsem se už uklidnila. Já, když jsem viděla všechny ty obličeje, jsem chytla záchvat smíchu a vrátila se na chodbu. No, přesně tak to nebylo, ale přála bych si to. Oficiálně jsem nějak udržela smích v sobě, i když se to dost dobře nedalo a sedla si zpátky na své místo.
Střední
Na rozdíl od základky začnu o něco pozitivněji. V prváku a druháku mě úplně zbožňoval češtinář. Myslím si, že proto, že věděl, že nejsem úplně debilní a něco v té hlavě mám a zároveň mě respektoval. Fakt mě měl rád a bylo to tak evidentní, že při hraní jedné hry převzaté z Partičky spolužáci vybrali právě mě jako jeho soka.
Myslím, že se ta hra jmenovala Reklamace a češtinář měl jít reklamovat nějakou věc, kterou musel uhádnout a já byla prodavač. Jasně že spolužáci nevymysleli nic lepšího než pánská tanga. Hrozně jsme se u toho nasmáli a spolužačka to i nahrála, akorát to video je na facebooku a je soukromé, takže se o něj s vámi nemůžu podělit.
Také jsem ho 2x v jedné hodině trumfla ve slovní zásobě a jakmile na to přišel (myslím, že to bylo druhý den), tak mi to musel oznámit.
Ale v dalších ročnících už mi tak milý nepřišel a u maturity mě vydusil takovým způsobem, že mu to nikdy nezapomenu. Hlavně, že se při ní třídní snažila vyloudit všem úsměv na rtech poukázáním na můj dlouhý rozparek a mé "krásné nohy," které mám nejspíš díky tomu, že furt nosím kalhoty.
Jojo, třídní mě taky měla ráda nejspíš proto, že jsem dobře zvládala matiku, kterou učila. Nejvtipnější mi ale na tom přišlo to, že když si na mě někdo přišel stěžovat (Snad ve všech případech to byla španělštinářka, protože jsem se na ni ošklivě podívala nebo co.), tak za mnou přišla třídní a ať si z toho nic nedělám, že to nejspíš španělštinářka měla blbou náladu.
Jedna historka se týká druhého ročníku, kdy jsme na španělštinu dostali takového děďulu. Byl to fakt docela stařešina a vyprávělo se o něm, že má dřevěnou nohu. No skutečně mu občas přes kalhoty prosvítala nějaká divná věc v okolí kolene, ale jestli to bylo umělou nohou. Kdo ví? Byl ale expert na to dávat všem třídám stejné testy. Spolužáci tedy vždycky dokázali sehnat zadání testu minimálně den předem od třídy, co to psala před námi.
Vždycky jsem zadání dostala já, abych ho vypracovala a učiteli pak vůbec nebylo divné, že celá třída má jedničku. Jednou to ale málem prasklo.
Psali jsme test a já měla pod lavicí strčené jeho řešení. Ne že bych ho nedokázala vyplnit i naostro sama, ale když už ten tahák máte, tak by byla škoda ho nevyužít, že jo. Spolužačka o tom věděla a tak mě o tahák požádala a jak jsem jí ho podávala, tak ten papír bohužel zašustil. Španělštinář si toho všimnul a začal se vyptávat, co to to tam máme. Jako první se ptal spolužačky a tu nenapadlo říct nic lepšího než že to jsou noviny (Metro)
Já se podívala na svou hromadu učebnic vyskládanou na stole, na nichž se válely ony noviny a polkla naprázdno. Co teď? Asi těžko mu přinesu noviny, které seberu ze stolu. Začala jsem panikařit.
"Když to nejsou úplně noviny," řekla jsem.
"Tak co to teda je?"
"Psaníčko."
"A neřešíte tam nic ohledně testu?"
"Néééééééééééé." (přečtěte to jako špatné lhaní)
"OK"
Jako vážně? Tak to bylo docela lehké... Spadl mi kámen ze srdce a pokračovala ve vyplňování testu.
