Nostalgie

Kdy jsem vlastně viděl naposledy nějaký večerníček? Ani nepamatuji. Kupodivu se mi však vybavuje jeden z prvních večerníčků, které jsem kdy viděl. Byly to Pohádky ovčí babičky. Kolik mi vlastně tenkrát bylo let? Pět nebo šest? Večerníčky zrovna v té době začínaly.
Maně se mi také vybavují slova písničky, kterou zpíval Karel Černoch.
Pokud vám není moc,
dobrý večer, dobrou noc.
K večerníčkům v televizi jsme ještě poslouchali z rádia Hajaju. Ten měl své kouzlo hlavně v zimních večerech. Vemlouvavý hlas vypravěče dával dostatek prostoru pro vlastní fantazie ;-).
Doba bezstarostného dětství.
Co více psát? Vzpomínky na tu dobu nosím v sobě a tam i zůstanou ;-).